Programátor = nemluvný podivín v bačkorách? Jací vlastně jsou lidé v IT?

28. 01. 2021

Přečtěte si článek Barbory Daňkové, který nedávno vyšel v online magazínu HR news. Článek vychází z výsledků realizované Psychodiagnostiky a týká se porovnání IT pracovníků s obecnou populací. Jsou lidé pracující v IT odlišní? Jak moc a v kterých oblastech? Jak vše koresponduje s typickými představami a předsudky? Zjistěte, co odhalila naše Psychodiagnostika.

 

Barbora Daňková - portrét

Kolem mnoha profesí (a lidí v nich) existují vžité představy a předsudky. „Právníci jsou tvrdí hoši, psychologové jsou trochu střelení, hostinští jsou dobráci od kosti.” Kolem IT lidí existuje aura nemluvných podivínů v bačkorách, kteří na váš problém odpoví: „1) to není možné a 2) už jsi to zkoušel restartovat?“.

Předsudky vznikají, protože je pro nás jednodušší uvažovat strukturovaně. Máme potřebu si jednotlivé věci pojmenovat, zaujmout k nim nějaký postoj – uzavřít je do škatulky. Při vytváření takové škatulky vycházíme ze svých zkušeností a ty pak zobecňujeme, v daném případě na celou profesi. Zobecnění je samozřejmě neoprávněné, protože naše dílčí zkušenost nemůže obsáhnout celé téma. Známe jen pár lidí dané profese, anebo dokonce ani neznáme a vycházíme z již tradovaných, a druhými pojmenovaných, škatulek.

Předsudky nám umožňují pohotově reagovat

Přestože je to neoprávněné a vede to k chybám v úsudku, stejně to děláme. Proč? Předsudky nám totiž umožňují rychle se zorientovat i ve složitých situacích a pohotově reagovat. Pomáhají nám zjednodušit daný problém tak, aby pro nás byl snáze uchopitelný, snáze řešitelný. Jsou tedy i užitečné. Ve chvíli, kdy máme větší data o nějaké konkrétní skupině lidí, zjišťujeme, že se velmi často shodují s předsudky a klišé spojenými s danou skupinou. Aby výsledky byly korektní, vznikají pak pro dané skupiny normy, které rozdíly stírají. Zdá se tedy, že na intuitivní úrovni přistupujeme k lidem ze statistického pohledu. To, co vidíme častěji, považujeme za normu a skrze ni pak přistupujeme ke všem lidem v dané skupině, viz např. věta „na psychologa jsi docela normální“.

A co tedy říkají data o lidech pracujících v IT? Podívali jsme se na výstupy různých psychodiagnostických dotazníků lidí, kteří pracují v oblasti IT. Vybrali jsme skupinu cca 200 lidí napříč trhem a srovnali je s „ne IT populací“. Data za obecnou populaci jsou v případě tohoto dotazníku velmi robustní, vzorek čítá tisíce lidí.

Jsou jiní? Mají svá specifika?

Obrázek níže je grafický výstup z dotazníku mapujícího základní osobnostní nastavení. Je z něj na první pohled zřejmé, že IT populace má svá specifika. Je otázkou, jak tato specifika vznikají. Hypotéz můžeme mít více.

První hypotézou je, že práce v oboru IT je atraktivní pro lidi s daným profilem, tj. při volbě povolání si ji vyberou, resp. již v době studií k ní oborově směřují.

Na příkladu obchodníků: jsem-li průbojný a rád mezi lidmi, vyberu si tedy práci, kde to budu moct uplatnit.

Druhá hypotéza vychází z faktu, že lidé s podobným profilem jsou v dané oblasti úspěšnější, a spíše v ní tedy setrvávají. Zároveň jsou takoví lidé cíleně vyhledáváni v rámci výběru zaměstnanců.

Na příkladu obchodníků: průbojní lidé, kteří jsou rádi v kontaktu s lidmi, mají lepší výsledky v akvizici, jsou lépe hodnocení a v kariéře obchodníka tedy pokračují. Firmy hledají další takové a je tedy větší šance průbojné lidi na pozici obchodníka potkat.

Třetí hypotéza je, že lidé s daným profilem podlehnou všeobecné a tradované představě, že daný obor vyžaduje takové lidi, a v souladu s tím to přijmou jako fakt a podřídí se tomu při volbě povolání.

Tedy opět na příkladu obchodníků: když jsem ukecaný a průbojný, asi bych měl dělat obchodníka – všichni mi to říkají.

Pozn.: příklad s obchodníky pracuje s všeobecně zažitým klišé spojeným s obchodem. Nejedná se o výsledky nějaké studie nebo dat a je pouze ilustrativní.

Tak a teď zpátky k IT

Multifaktorový osobnostní profil porovnání IT a obecné populace

Z obrázku je na první pohled zřejmé, že IT populace se od běžné nejvíce liší ve třech oblastech.

V IT populaci převažují lidé s introvertním nastavením. Tj. jsou více soustředění na svou práci než na lidi, které v ní potkávají, méně dávají najevo své emoce, méně často vstupují do komunikace a pokud, pak spíš s cílem sdělit již nějaký konkrétní ucelený názor, nikoli si jen tak popovídat. To potvrzují i výsledky dotazníku zaměřeného na týmové role, kde je patrné, že lidé pracující v IT mají plošně menší potřebu se v rámci týmu angažovat a mít nějakou jasně vymezenou roli. Vyhovuje jim spíše převážně samostatná práce, byť v koordinaci s druhými. Stejně tak se menší potřeba angažovat do vztahů projevuje v dotazníku zaměřeném na různé asertivní dovednosti.

Graf: Rozvíjím společenské vztahy

Druhá oblast, ve které se vzdalují od populačního průměru je větší důraz na racionální rozhodování, postavené na logických argumentech, faktech, méně pak na pocitech, vztazích či soucítění s druhými. Jsou-li o něčem přesvědčeni, jsou odhodláni své názory hájit a podložit.

Graf: Stojím si za svým - celek

Třetí oblastí je pak příklon více ke stabilitě. To znamená spíše preference stabilních, známých podmínek než nejistoty vyplývající ze změn. Stejně tak v pracovním postupu spíše volí osvědčená a vyzkoušená řešení.

Graf: zkušenost a kreativita

Další dvě škály s již menších posunem ukazují spíše na ochotu ke spolupráci a podpoře druhých než potřebu se prosazovat a dominovat a současně větší obezřetnost, cit pro rizika, kritické myšlení. Menší potřeba sebeprosazení se projevuje i ve výsledcích dotazníku zaměřeného na motivaci u škály sledující kariérní ambice.

Graf: postup v práci

Naopak mnohem více motivující, než pro obecnou populaci, je pro lidi pracující v IT, možnost rozvoje a učení se novým věcem a zcela zásadní pak pro ně je zajímavý obsah práce.

Graf: obsah práce

V práci jim vyhovuje spíše volnost, možnost přizpůsobit si pracovní dobu a vytížení aktuálním úkolům. Rádi improvizují, jsou spíše rychlí než pečliví a při řešení úkolů se orientují na obecné a univerzálně platné zákonitosti více než na analýzu a detaily.

Graf: anlýza - syntéza

Takoví jsou lidé v IT. A co z toho vyplývá pro potenciální zaměstnavatele?

Pokud chcete nalákat nové IT lidi, nebude to úplně jednoduché. I přes dílčí nespokojenost raději zůstanou tam, kde jsou, než aby šli do neznámého. Pokud je chcete opravdu „ulovit“, nabídněte jim spíš než nadstandardní ohodnocení možnost dělat na zajímavých projektech a úkolech, velkou volnost a možnost přizpůsobit si podmínky z hlediska prostředí i organizace práce.

Zajistěte pro ně další profesní růst a rozvoj a současně respektujte jejich odborný pohled a ptejte se jich na jejich názor. I když mohou být v odpovědích stručnější a držet se více při zemi, vědí, o čem mluví. Mluvte s nimi otevřeně, na rovinu a nesnažte se je manipulovat. A počítejte s tím, že pokud byste z nich chtěli udělat manažery, budete je muset dost přemlouvat.

Autor: Barbora Daňková, HR Science Manager TCC online

Zdroj dat: Psychodiagnostika realizovaná TCC online

Potřebujete poradit?

Ivana Vasilis

+420 732 350 799

Blog

Co říkají data o loajalitě, motivaci a angažovanosti zaměstnanců

16. 11. 2022

„Mladé lidi je těžké namotivovat a udržet.“, „Loajalitu lidí podpoříte nejvíc zajímavou odměnou a benefity.“, „Po roce...

Implementace psychodiagnostických metod a zpětnovazebních nástrojů do HR systémů a aplikací

10. 11. 2022

Víte, že umíme implementovat naše online nástroje do HR systémů, aplikací, ATS systémů nebo třeba do chatbota? Přečtěte si o...

Došli jste až sem? Tak už máte jen 2 možnosti: VYZKOUŠET KONTAKTOVAT NÁS

© 2022 Všechna práva vyhrazena. TCC online s.r.o.