Programátor = nemluvný podivín v bačkorách? Jací vlastně jsou lidé v IT?

28. 01. 2021

Přečtěte si článek Barbory Daňkové, který nedávno vyšel v online magazínu HR news. Článek vychází z výsledků realizované Psychodiagnostiky a týká se porovnání IT pracovníků s obecnou populací. Jsou lidé pracující v IT odlišní? Jak moc a v kterých oblastech? Jak vše koresponduje s typickými představami a předsudky? Zjistěte, co odhalila naše Psychodiagnostika.

 

Barbora Daňková - portrét

Kolem mnoha profesí (a lidí v nich) existují vžité představy a předsudky. „Právníci jsou tvrdí hoši, psychologové jsou trochu střelení, hostinští jsou dobráci od kosti.” Kolem IT lidí existuje aura nemluvných podivínů v bačkorách, kteří na váš problém odpoví: „1) to není možné a 2) už jsi to zkoušel restartovat?“.

Předsudky vznikají, protože je pro nás jednodušší uvažovat strukturovaně. Máme potřebu si jednotlivé věci pojmenovat, zaujmout k nim nějaký postoj – uzavřít je do škatulky. Při vytváření takové škatulky vycházíme ze svých zkušeností a ty pak zobecňujeme, v daném případě na celou profesi. Zobecnění je samozřejmě neoprávněné, protože naše dílčí zkušenost nemůže obsáhnout celé téma. Známe jen pár lidí dané profese, anebo dokonce ani neznáme a vycházíme z již tradovaných, a druhými pojmenovaných, škatulek.

Předsudky nám umožňují pohotově reagovat

Přestože je to neoprávněné a vede to k chybám v úsudku, stejně to děláme. Proč? Předsudky nám totiž umožňují rychle se zorientovat i ve složitých situacích a pohotově reagovat. Pomáhají nám zjednodušit daný problém tak, aby pro nás byl snáze uchopitelný, snáze řešitelný. Jsou tedy i užitečné. Ve chvíli, kdy máme větší data o nějaké konkrétní skupině lidí, zjišťujeme, že se velmi často shodují s předsudky a klišé spojenými s danou skupinou. Aby výsledky byly korektní, vznikají pak pro dané skupiny normy, které rozdíly stírají. Zdá se tedy, že na intuitivní úrovni přistupujeme k lidem ze statistického pohledu. To, co vidíme častěji, považujeme za normu a skrze ni pak přistupujeme ke všem lidem v dané skupině, viz např. věta „na psychologa jsi docela normální“.

A co tedy říkají data o lidech pracujících v IT? Podívali jsme se na výstupy různých psychodiagnostických dotazníků lidí, kteří pracují v oblasti IT. Vybrali jsme skupinu cca 200 lidí napříč trhem a srovnali je s „ne IT populací“. Data za obecnou populaci jsou v případě tohoto dotazníku velmi robustní, vzorek čítá tisíce lidí.

Jsou jiní? Mají svá specifika?

Obrázek níže je grafický výstup z dotazníku mapujícího základní osobnostní nastavení. Je z něj na první pohled zřejmé, že IT populace má svá specifika. Je otázkou, jak tato specifika vznikají. Hypotéz můžeme mít více.

První hypotézou je, že práce v oboru IT je atraktivní pro lidi s daným profilem, tj. při volbě povolání si ji vyberou, resp. již v době studií k ní oborově směřují.

Na příkladu obchodníků: jsem-li průbojný a rád mezi lidmi, vyberu si tedy práci, kde to budu moct uplatnit.

Druhá hypotéza vychází z faktu, že lidé s podobným profilem jsou v dané oblasti úspěšnější, a spíše v ní tedy setrvávají. Zároveň jsou takoví lidé cíleně vyhledáváni v rámci výběru zaměstnanců.

Na příkladu obchodníků: průbojní lidé, kteří jsou rádi v kontaktu s lidmi, mají lepší výsledky v akvizici, jsou lépe hodnocení a v kariéře obchodníka tedy pokračují. Firmy hledají další takové a je tedy větší šance průbojné lidi na pozici obchodníka potkat.

Třetí hypotéza je, že lidé s daným profilem podlehnou všeobecné a tradované představě, že daný obor vyžaduje takové lidi, a v souladu s tím to přijmou jako fakt a podřídí se tomu při volbě povolání.

Tedy opět na příkladu obchodníků: když jsem ukecaný a průbojný, asi bych měl dělat obchodníka – všichni mi to říkají.

Pozn.: příklad s obchodníky pracuje s všeobecně zažitým klišé spojeným s obchodem. Nejedná se o výsledky nějaké studie nebo dat a je pouze ilustrativní.

Tak a teď zpátky k IT

Multifaktorový osobnostní profil porovnání IT a obecné populace

Z obrázku je na první pohled zřejmé, že IT populace se od běžné nejvíce liší ve třech oblastech.

V IT populaci převažují lidé s introvertním nastavením. Tj. jsou více soustředění na svou práci než na lidi, které v ní potkávají, méně dávají najevo své emoce, méně často vstupují do komunikace a pokud, pak spíš s cílem sdělit již nějaký konkrétní ucelený názor, nikoli si jen tak popovídat. To potvrzují i výsledky dotazníku zaměřeného na týmové role, kde je patrné, že lidé pracující v IT mají plošně menší potřebu se v rámci týmu angažovat a mít nějakou jasně vymezenou roli. Vyhovuje jim spíše převážně samostatná práce, byť v koordinaci s druhými. Stejně tak se menší potřeba angažovat do vztahů projevuje v dotazníku zaměřeném na různé asertivní dovednosti.

Graf: Rozvíjím společenské vztahy

Druhá oblast, ve které se vzdalují od populačního průměru je větší důraz na racionální rozhodování, postavené na logických argumentech, faktech, méně pak na pocitech, vztazích či soucítění s druhými. Jsou-li o něčem přesvědčeni, jsou odhodláni své názory hájit a podložit.

Graf: Stojím si za svým - celek

Třetí oblastí je pak příklon více ke stabilitě. To znamená spíše preference stabilních, známých podmínek než nejistoty vyplývající ze změn. Stejně tak v pracovním postupu spíše volí osvědčená a vyzkoušená řešení.

Graf: zkušenost a kreativita

Další dvě škály s již menších posunem ukazují spíše na ochotu ke spolupráci a podpoře druhých než potřebu se prosazovat a dominovat a současně větší obezřetnost, cit pro rizika, kritické myšlení. Menší potřeba sebeprosazení se projevuje i ve výsledcích dotazníku zaměřeného na motivaci u škály sledující kariérní ambice.

Graf: postup v práci

Naopak mnohem více motivující, než pro obecnou populaci, je pro lidi pracující v IT, možnost rozvoje a učení se novým věcem a zcela zásadní pak pro ně je zajímavý obsah práce.

Graf: obsah práce

V práci jim vyhovuje spíše volnost, možnost přizpůsobit si pracovní dobu a vytížení aktuálním úkolům. Rádi improvizují, jsou spíše rychlí než pečliví a při řešení úkolů se orientují na obecné a univerzálně platné zákonitosti více než na analýzu a detaily.

Graf: anlýza - syntéza

Takoví jsou lidé v IT. A co z toho vyplývá pro potenciální zaměstnavatele?

Pokud chcete nalákat nové IT lidi, nebude to úplně jednoduché. I přes dílčí nespokojenost raději zůstanou tam, kde jsou, než aby šli do neznámého. Pokud je chcete opravdu „ulovit“, nabídněte jim spíš než nadstandardní ohodnocení možnost dělat na zajímavých projektech a úkolech, velkou volnost a možnost přizpůsobit si podmínky z hlediska prostředí i organizace práce.

Zajistěte pro ně další profesní růst a rozvoj a současně respektujte jejich odborný pohled a ptejte se jich na jejich názor. I když mohou být v odpovědích stručnější a držet se více při zemi, vědí, o čem mluví. Mluvte s nimi otevřeně, na rovinu a nesnažte se je manipulovat. A počítejte s tím, že pokud byste z nich chtěli udělat manažery, budete je muset dost přemlouvat.

Autor: Barbora Daňková, HR Science Manager TCC online

Zdroj dat: Psychodiagnostika realizovaná TCC online

Potřebujete poradit?

Pavla Kaňková

+420 771 297 711

Blog

Jak na zpětnou vazbu, aby ve firmě fungovala

18. 10. 2024

Jakými způsoby se dá zpětná vazba získávat? Jak ji můžete organizovat, pokud jste v roli HR nebo manažera? A na co si při tom...

Inspirativní snídaně na téma Angažovanost – měříme a měníme

15. 10. 2024

Zveme Vás na další inspirativní snídani, kterou pořádáme ve spolupráci s partnerem BrandBakers Advisory. Tentokrát opět...

Došli jste až sem? Tak už máte jen 2 možnosti: VYZKOUŠET KONTAKTOVAT NÁS

© 2024 Všechna práva vyhrazena. TCC online s.r.o.