Jen málokdo z nás ráno skáče nadšením do stropu z toho, že musí jít do práce, nicméně neměli bychom z toho být ani většinu času otrávení. Minimálně bychom to měli přijímat jako tolerovatelný fakt. Zde uvádíme 10 varovných známek toho, že jste si vybrali špatnou kariéru.
- Nechce se vám do práce. Tenhle stav zažil určitě každý z vás. Do určité míry je to běžná zkušenost. Občas zkrátka nemáme svůj den a nechce se nám ani vstát z postele. Je jen otázkou, kdy už jde o problém. Dá se obecně říci, že problémem se to stává ve chvíli, kdy tyto stavy začnou přetrvávat delší dobu a/nebo jsou častější než dny, kdy do práce jdeme rádi nebo alespoň bez silných negativních emocí. Z hlediska psychodiagnostiky zde lze využít test kariérového zaměření nebo osobnostní dotazník. Obojí vám může prozradit cenné informace o vaší ideální kariéře.
- Nemáte rádi své kolegy. Ať chceme či nechceme, jsme sociální tvorové, kteří potřebují normální a kvalitní lidský kontakt. To platí obzvláště v případě lidí, se kterými trávíme většinu pracovního dne. Psychodiagnostika zde může pomoci tím, že jako manažer poskládáte kvalitní tým, kde si lidé sednou. K tomu se opět hodí osobnostní dotazníky, týmové zprávy nebo dotazníky komunikačních stylů.
- Vaše práce vás nenaplňuje. Humanističtí psychologové identifikovali jako jednu ze základních potřeb seberealizaci, potřebu naplnit svůj potenciál nebo smysl života. Práce, která vás k ničemu neinspiruje a chybí vám chuť ji dělat dobře, je únavná a frustrující. V takovém případě je vhodné uvažovat o kariérových dotaznících, případně nějaké formě koučování.
- Ve své stávající práci nikdy nedosáhnete svého potenciálu. Možná že byste byli motivovaní k tomu podávat lepší výkon, ale jste limitováni organizací, ve které pracujete. Vaši nadřízení nevidí či nechtějí uznat vaše schopnosti a vy se tak ocitáte v roli jednoho kolečka v soukolí celé organizace, které nemá vyčuhovat a má se jen točit s ostatními. V takovém případě lze doporučit snad jen změnu zaměstnání.
- Špatné pracovní podmínky.Tento bod je docela jasný. Špatné či dokonce nebezpečné pracovní podmínky vám na pohodě moc nepřidají. Totéž platí i pro jakékoli formy obtěžování či šikany ze strany kolegů a nadřízených. Ke spokojenosti je totiž nutné se nejdříve cítit v bezpečí. Pokud tento pocit nemáte, je určitě na čase odejít.
- Stresující pracovní prostředí. Stres je opakem pohody. Mezi prací pod zdravým tlakem a prací ve stresu existuje velmi tenká hranice. Poznáte ji hlavně podle toho, že vás práce začne vyčerpávat natolik, že ztratíte zájem o mimopracovní aktivity a budete skleslí. Extrémní stres pak může způsobovat deprese a úzkosti. Dlouhodobý stres také vede k syndromu vyhoření. Stres může mít dvojí příčinu. Někdy je na vině zkrátka příliš stresující prostředí, ale velmi často je zdroj stresu jen ve „vaší hlavě“. Vnější stres vyřešíte zřejmě opět jen odchodem jinam, s vnitřním stresem se ale budete nejspíše potýkat všude, protože jde o naučenou formu zvládání práce. V tomto ohledu vám může pomoci identifikovat váš styl zvládání zátěže a na základě výsledků následně vyhledat kouče, který vám dá konkrétní rozvojová doporučení k novým formám zvládání stresujících událostí.
- Vaši nadřízení vás neposlouchají. Pokud dáte do práce všechno a myslíte si, že byste měli dostat pozitivní zpětnou vazbu, ale místo toho jste opakovaně odbyti s tím, že váš nadřízený nemá čas a že odvádět nejlepší možný výkon je přece „normální“ a „očekávané“, tak je určitě vhodné zvažovat odchod někam, kde budete respektováni a váš hlas nebude pouze tolerován nebo dokonce odbyt, nýbrž bude vedením vyslyšen. V tomto ohledu není na škodu zavést ve firmě 360° zpětnou vazbu.
- Nejste dostatečně placeni. Zde platí zlaté psychologické pravidlo, že dokud nevíme, kolik vydělávají ostatní, jsme se svým platem spokojeni. Je ale pravda, že pokud cítíte, že jste finančně výrazně podhodnoceni, tak rozhodně neuškodí, když se podíváte po lepší nabídce. Mějte ale na paměti, že lepší peníze ještě neznamenají lepší pocit z práce. Mezi personálními psychology koluje úsloví, že zvýšení platu je ten nejdražší a nejméně efektivní motivátor k výkonu. Mnohem důležitější jsou výše uvedené body.
- Dosáhli jste vrcholu. To se může leckomuzdát jako ideální bod. Faktem ale je, že většina lidí potřebuje motivaci, nějaký pohyb vpřed, stále další překážky, které jim umožňují růst. Být 30 let personálním ředitelem může být repetitivní a ubíjející. Také mějte na paměti, že kariéra není jen vertikální vzestup. Můžete se pohybovat i horizontálně. Například jít na chvíli dělat obchodního ředitele, finančního ředitele apod. nebo dokonce na chvíli sestoupit na nižší příčku nebo úplně změnit ligu a jít třeba chovat koně. V rozhodování, co dál v tomto bodě pracovního života, opět může pomoci dotazník měřící vaše dispozice pro určitá povolání.
- Jste celkově nespokojeni. Vaše kariéra je podstatnou součástí vašeho života. Pokud se celkově necítíte dobře, může změna práce změnit i váš celkový pohled na svět. Můžete se znovu vrátit do dětských let a zeptat se sami sebe, čím byste vlastně chtěli opravdu být. Pomoci mohou opět kariérové dotazníky nebo konzultace s koučem, který vám může pomoci jasněji definovat vaše životní cíle a sladit je s vaším pracovním životem.
Celkově je těchto 10 bodů jen orientačním výčtem. To hlavní, čím byste se měli řídit, je hlavně váš pocit z práce. Pokud vás práce z jakéhokoli důvodu nebaví, je dobré začít tím, že se pokusíte podmínky či náplň své práce změnit. A pokud to nejde, určitě o vás budou stát jinde.
