Představujeme náš tým. Seznamte se s Ivanou

Ivana Vasilis je v TCC online téměř tři roky a její hlavní náplní práce je starat se o Vás, naše klienty. Proč si vybrala práci právě u nás přestože neměla žádné zkušenosti v rámci HR? Jak jí pandemie změnila koníčky a z výletů se stala hra na kytaru? Přečtěte si rozhovor níže a zjistíte mimo jiné i to, odkud Ivana pochází a co o ní říkají kolegové. Příjemné čtení! 

Proč jsi se rozhodla pro práci právě u nás a co tě na ní baví nejvíc?

Mám vystudovaný management a marketing, ale v mých předchozích zaměstnáních mi vždy něco chybělo, neměla jsem pocit naplnění. Proto jsem se rozhodla najít si novou práci, ale byla jsem opravdu pečlivá, a s výběrem jsem si dala na čas. Pak jsem narazila na krásně napsaný inzerát, ze kterého čišela pozitivní firemní kultura a lidský přístup. První dojem ještě více podpořil telefonát s Bárou Daňkovou, a když jsem v rámci výběrového řízení dostala výsledky své psychodiagnostiky, bylo jasno. Doslova mě odrovnalo, jak přesná diagnostika byla. Nakonec jsem prošla ještě Assessment Centrem, které napravilo mé předchozí negativní zkušenosti s touto částí přijímacího řízení, a brzy to budou tři roky od mého nástupu do firmy. 

A co mě na práci baví? To, že mám všechno; nejen naplňující práci, ale také skvělý kolektiv, výborné vedení a k tomu plat dle svých představ. Mám možnost projevit svoji osobnost a poprvé v kariéře nemám potřebu přemýšlet nad alternativní možností zaměstnání. Ačkoliv to zní jako fráze, pravdou je, že tahle pozice je v podstatě splněný sen. 

V čem jsou podle tebe nástroje TCC online jedinečné?

Myslím, že naše jedinečnost je v kombinaci. Umíme nabídnout nástroje a služby tak, že se krásně doplňují, a zároveň kombinujeme kvalitní produkt a silný tým. Za produkty je věda a zkušení lidé, kteří rozumí potřebám v HR oblasti. Například psychodiagnostika je velmi důležitou součástí HR a ta naše je velice přesná, právě díky vědě, která za ní je. Také umíme klientům poskytnout osobní přístup a na základě jejich zpětné vazby víme, že naše nástroje opravdu navazují na jejich profesní potřeby, například v rámci vzdělávání a rozvoje klientů. A to je z naší strany možné mimo jiné díky pozitivní pracovní kultuře a konstantní podpoře od vedení, proto věřím, že naše jedinečnost je opravdu v kombinaci. 

Co říkají o Ivaně kolegové?

„Ivana vytváří pozitivní atmosféru, aktivně věci řeší a hledá zlepšení, chopí se příležitosti a iniciativy.“

„Má pečlivý přístup a aktivní návrhy na zlepšení. Oceňuji, že jí záleží na tom, jaké materiály a v jaké kvalitě posíláme klientům.“

„Fascinuje mě, jak Ivana zvládá českou gramatiku. Myslím si, že v tom předčí leckterého rodilého Čecha.“

„Přestože se s Ivanou nyní vidíme zejména skrze online připojení, sálá z ní dynamika, entusiasmus a pozitivní energie. A je to často nakažlivé.“

Co ráda děláš ve volném čase?

Dříve se většina mých koníčků odehrávala venku, ráda jsem chodila na procházky, jezdila na výlety a objevovala nová místa. To vše se změnilo s příchodem korony, proto jsem se rozhodla najít si nové záliby. Během prvního lockdownu jsem vzala do ruky kytaru a řekla si, že se na ni naučím hrát. Nikdy jsem si nemyslela, že bych na něco takového měla talent, ale musím říct, že po téměř roce mi to jde vlastně krásně. Po chvíli mi ale ani kytara nestačila. Hledala jsem další možný koníček a popadla mě chuť naučit se programovat. Vždycky jsem měla vztah k analytickým věcem a ráda hledám způsoby, jak si usnadnit práci. Proto jsem se začala zajímat právě o programování. Nemám ambice být programátor, ale chci porozumět terminologii a obecnému pozadí, zkrátka umět alespoň základy. Už jako malá jsem milovala matematiku, a když mě mamka potřebovala zabavit, dala mi na vyřešení matematický úkol. Programování je tedy vlastně svým způsobem tak trochu návrat do dětství. Obecně se tedy moje koníčky za poslední rok dost změnily a z obliby vína se stala láska k whiskey, ale záliba ve čtení a sledování fantasy filmů přetrvává. 

Řekni nám něco, co o tobě málokdo ví

Jsem z Bosny a Hercegoviny a do Česka jsem přišla v roce 2003. Do roku 2016 jsem žila v Českých Budějovicích a pak jsem se přestěhovala do Prahy, kde jsem narazila na spolek Lastavica. Jedná se o spolek, který vytvořili lidé z bývalé Jugoslávie, a snaží se propojit kultury. Někteří členové jsou tedy i Češi a akcí spolku se účastní i široká veřejnost. Já jsem se do spolku chtěla jít podívat především kvůli čestnému předsedovi, kterým je autor Sarajevské princezny, Edo Jaganjac. Po přečtení té knihy jsem si řekla, že pana Jaganjaca musím poznat. Nakonec jsem od něj nejen dostala podpis, ale také jsem se stala členkou spolku a po nějaké době dokonce členkou správní rady. 

Za normálních okolností spolek například podporuje známé i méně známé umělce, kterým poskytneme místo na jejich umění, ať už se jedná o fotografie či cokoliv jiného. Představujeme Česku, kdo jsme, a propojujeme kultury. Také organizujeme příspěvky členů a příznivců na pomoc našim zemím, pokud je například zasáhne přírodní katastrofa. Když Chorvatsko postihlo koncem minulého roku ničivé zemětřesení, vybrali jsme společně s Česko-chorvatskou společností více než půl milionu korun, a to i díky příspěvku TCC online. 

Spolek je pro mě tedy důležitou součástí života v České republice, protože ačkoliv jsem zastánce názoru, že do nové kultury je potřeba se integrovat a poznat ji, musí si člověk zároveň umět zachovat „to svoje“ a nezapomínat na své kořeny. 

S Ivanou si povídala Kathrin Decknerová, Junior Marketing Specialist TCC online