Typologie osobnosti

Osobnost je velice komplexní pojem. V hledáčku psychologů je prakticky od počátků psychologie jako vědy a k tématům osobnostních charakteristik se různí myslitelé vyjadřovali už od antický dob – nejznámější je např. Hippokratova (resp. Galénova) teorie temperamentů dle tělesných šťáv. Bez nějaké formy popisu osobnosti bychom se v ostatních lidech nevyznali, neuměli bychom je popsat, úžasná literární díla by byla jen nudným čtením bez hloubky, zkrátka bychom lidi vůbec neznali.

PSYCHOLOGICKÝ PŘÍSTUP K OSOBNOSTI

Není tedy divu, že se i psychologové snaží objasnit záhady lidské osobnosti. O tom, že nemají jednoduchou práci, svědčí zdlouhavý vývoj psychologie osobnosti s mnoha konkurenčními a navzájem si odporujícími teoriemi. Někteří psychologové se domnívali a stále domnívají, že osobnost je výslednicí vlivů prostředí, jinými slovy, že jde o soubor naučených reakcí na svět kolem nás. Jiní zase tvrdí, že osobnost je vrozená a mění se jen těžko.

Současný konsensus volí zlatou střední cestu. Osobnost je dle většiny psychologů výsledkem složité interakce genetických předpokladů a výchovy, přičemž důraz je kladen na relativní stálost osobnostních charakteristik. To je také základním předpokladem k tomu, abychom mohli osobnost měřit. Nemělo by příliš velký smysl nákladně vyvíjet metody k měření něčeho, co se za pár dní může zcela změnit.

TESTY OSOBNOSTI

Teorií osobnosti je bezpočet. Většina z nich má také svou odpovídající diagnostiku. V ordinacích klinických psychologů se setkáme nejčastěji s osobnostními dotazníky zaměřenými na diagnostiku patologických rysů osobnosti (např. MMPI-2). V personální praxi tyto metody nejsou využívány.

Lépe už jsou na tom projektivní techniky (TAT či známý Rorschachův projektivní test), které navazují hlavně na psychodynamické směry v psychologii a jsou využívány například pro zjištění struktury prožívání světa nebo kreativitu. Pro personalisty jsou v současnosti nejužitečnější dvě základní typologie osobnosti: Big Five a MBTI.

BIG FIVE

Big Five je typologie osobnosti založená na lexikální a faktorové analýze. Jejím cílem bylo roztřídit lidi do různých kategorií dle matematicky vypočítaných základních faktorů, jimiž se dá vysvětlit většina variability v osobnostních rysech v populaci.

Výsledkem je pět základních faktorů:

1. Otevřenost vůči zkušenosti (openness to experience)
2. Svědomitost (constiousness)
3. Extraverze (extraversion)
4. Přívětivost (agreebleness)
5. Neuroticismus (neuroticism)

Tento model předpokládá, že každého jedince lze umístit na těchto škálách podle míry, nakolik daným rysem disponuje. To nám pomáhá přehledně kategorizovat lidi.

Je tu ovšem háček. “Škatulkování” lidí je problematické z etického hlediska a navíc může být také nepřesné. Dotazníky založené na Big Five modelu jsou nezřídka poměrně špatně zkonstruovány a snadno podléhají sociální žádoucnosti – tzn. lidé mohou odpovídat nepravdivě tak, aby se zalíbili. To je v kontextu personální praxe závažný problém, protože na přijímacím pohovoru se každý snaží působit lépe, než jaký ve skutečnosti je.

MBTI

Tento problém do značné míry překonává teorie Myersové a Briggsové – MBTI. Ta k problematice kategorizace osobnosti přistupuje zcela jinak. Místo a priori hodnotících kategorií přichází s 16 typy, z nichž každý má své přednosti a limitace. V MBTI nemůže nikomu vyjít “špatný” výsledek jako v Big Five.

Tento dotazník vychází původně z typologie C. G. Junga, který určil 2 základní dichotomie ve vnímání a prožívání lidí:

1. Smysly – Intuice
2. Myšlení – Cítění

Dále identifikoval dva všeobecně známe osobnostní typy určující vztah k lidem: introverzi a extraverzi. Tato dichotomie je třetím předpokladem MBTI. Myersová a Briggsová jeho pojetí rozšířily navíc o škálu Usuzování – Vnímání, jíž obohatily Jungovu práci.

Výsledkem jsou tedy 4 dichotomické škály, přičemž, jak si lze povšimnout, nejsou tyto škály hodnotící ve smyslu pozitivní—negativní. Je snad horší být víc intuitivní než spoléhat se na smysly? Pro určité pracovní pozice je určitě lepší být více smyslový typ a pro jiné je intuice do značné míry nepostradatelná (např. umělecké profese) .

Výstupem z dotazníku je pak 16 unikátních typů každý se svými přednostmi a limitacemi. Každý typ zde na rozdíl od Big Five může najít uplatnění v pracovním prostředí – svou ideální pozici. Právě pro tento aspekt identifikující výhody a rizika uchazečů je MBTI v personální praxi velmi využívaný. Zvláště vhodný je pak pro development centra, kde je potřeba pracovat i s motivací. A pro jedince není zrovna motivující, když se o sobě dozví, že je neurotický a nesvědomitý. Podstatně zajímavějším výsledkem pro něj je informace, jaké má přednosti a v čem se může rozvíjet.

Ale ni MBTI není zcela bez chyby. Jeho přednost je zároveň i jeho slabinou, protože výsledné škály jsou zde ve formě “vše nebo nic”, tzn. uchazeč je např. buď introvert nebo extravert. Na tento výsledek může i laik poměrně snadno namítnout, že lidé přeci nejsou černobílí.

Nabízí se zde tedy otázka, proč nezkombinovat to nejlepší z obou uvedených přístupů a nevytvořit osobnostní inventář překonávající jejich nedostatky?

MULTIFAKTOROVÝ OSOBNOSTNÍ PROFIL

Odpovědí na tuto otázku je Multifaktorový osobnostní profil. Tento osobnostní dotazník byl vytvořen s vědomím nedostatků obou předcházejících přístupů a s ohledem na personální praxi. Pracuje se všemi škálami uvedenými v MBTI a přitom umožňuje jedince umístit na percentilové škále, čímž překonává nedostatky obou předchozích metod.

Multifaktorový osobnostní profil tak umožňuje vytvořit daleko personifikovanější výstupní zprávy včetně interpretace jednotlivých škál. Krom toho je v dostání pouze v moderní online podobě umožňující pohodlné vyplnění a okamžité vyhodnocení výsledků, což personalistům šetří nemalé náklady.

Ať už si vyberete jakoukoli metodu, je určitě dobré vědět, k jakému účelu byla vytvořena a co od ní můžete očekávat. Typologií osobnosti je spousta a různých inventářů na ně navazujících ještě více. Jen některé jsou ale vhodné pro personalisty.

Přejeme hodně štěstí s výběrem vhodného inventáře!

Rádi se s Vámi nezávazně poradíme o psychodiagnostických metodách, možnostech jejich využívání ve Vaší společnosti. Kontaktujte nás na [email protected]