Láďa je naše remote posila na software development a rozhovor s ním je tedy unikátní příležitost poznat našeho nejutajenějšího člena týmu! Jak vypadá Láďův pracovní den? Proč se pro nás rozhodl pracovat a co o něm říkají kolegové? Nejen to se dozvíte v rozhovoru níže. Příjemné čtení!
Proč jsi se rozhodl pro práci v TCC online? Co pro tebe bylo impulsem?
Primárně mě zaujala možnost práce na unikátním a zajímavém projektu. Na pohovoru jsem se pak setkal s Petrem Šikem a Honzou Šeligou. Ti ve mně vyvolali dojem, že budu v dobrých rukou a hodně se od nich naučím. Taky jsem měl podle sociálních sítí dojem, že bude ve firmě dobrý kolektiv, a rozhodně jsem se nemýlil!
Pracuješ čistě v remote režimu, jak tedy vypadá tvůj typický pracovní den? Dokážeš nám to trochu přiblížit?
Obvykle vstanu v 9:30 a připojím se na ranní vývojářský standup meeting. Pak jdu na procházku s pejskem, dám si snídani a několik hodin pracuji. Pokud nemám ten den nic urgentního, něco si uvařím a poobědvám a znovu začínám pracovat až k večeru. Dělám pak ale do pozdních hodin, obvykle třeba do 1–2 hodin ráno, vyhovuje mi to tak více a jsem v tu dobu produktivnější.
Kolik tvého času padne na vývoj nového systému?
Momentálně 100 %.
Co rád děláš ve volném čase?
Rád koukám na seriály, filmy, hraju videohry a čtu. Taky chodíme se ženou na procházky s pejskem a na rande někam na dobrou kávu a zákusek. Rád vařím a během lockdownu jsem dokonce začal i péct a pěstovat bylinky. Jinak se snažím průběžně si rozšiřovat obzory v oboru, takže občas ve volném čase i programuji.
Řekni nám něco, co o tobě málokdo ví
Nesnáším auta a umím výbornou pizzu.
Co o Láďovi říkají kolegové?
Láďa je naše paní Columbová, v tom nejlepším slova smyslu. Málokdo ho kdy viděl (někteří dokonce nikdy), zato jsou jeho nápady a řešení k nezaplacení a vidí je naopak úplně všichni, tedy alespoň ti, kteří používají jakýkoliv náš nástroj. Skoro se mu podařilo utajit i svatbu :o) Láďa je obrovsky platným členem týmu a pokud ostatní kluci z IT říkají, že má „fakt hezký kódy“, tak já jim naprosto věřím.
V naší firmě se dělíme na dvě skupiny – na ty, kteří zažili Láďu ještě naživo a ty, kteří už ho znají jen jako tajemnou vzdálenou paní Columbovou z Jeseníků. Jsem rád, že jsem v první skupině:-)
